Jana Rečková ve svých textech zkoumá neobvyklý a těžko definovatelný způsob života. Čtenář se setkává s jejími osobními vzpomínkami a deníkovými zápisy, s upřímným a syrovým svědectvím o boji s rakovinou. Z tohoto autobiografického základu se rozvíjejí tři samostatné příběhy, které se prolínají a doplňují verši plnými nekompromisní pravdy. Je však nejasné, zda jsou to právě příběhy, které obepínají hlavní vyprávění, nebo zda jsou všechny části pevně spojené a nerozlučné.