Šumava v každém vyvolává jiné vzpomínky – někomu připomene zelené lesy, jinému zimní radovánky na lyžích. Život zde však nebyl vždycky jednoduchý. Krajina byla drsná a s ní i někteří obyvatelé, kteří se k cizím lidem nechovali vždycky ohleduplně. Stejně jako bylo prosté zdejší obživo, prosté byly i činy, které narušovaly klid. Spory o lásku končily bodnutím nožem, loupežné vraždy se páchaly sekerou a tragédie dětí v řece měly ututlat rodinné problémy. Tyto případy se odehrály v 18. a 19. století a i přes uplynulý čas zůstávají mrazivým svědectvím o lidském osudu. Všechny zde popsané zločiny jsou skutečné, autor je objevil v jihočeských archivech a ponechal je tak, jak se staly. Napsal je život sám.