Tato Nerudova kniha patří k méně vydávaným, ale jakožto kritikovi morálky je mu tato forma umělecké výpovědi – epigram – velmi přirozená. Mezi témata, která zpracovává, patří vlastnosti – nedůtklivost, chudoba, stáří, stejně jako se věnuje i epigramům o ženách, dětech a mezilidských vztazích. Nechybí štiplavé narážky načeskou politiku, národ, nebo se dotýká témat souvisejících s řemeslem spisovatelským: kritiky a cenzury.