Karel I. (1887–1922) byl posledním českým králem (1916–1918) a patřil k rodu Habsburků i starému rodu Přemyslovců. V mládí působil jako voják u dragounského pluku v Brandýse nad Labem a Staré Boleslavi, kde se naučil dobře česky. V roce 1917 si dokonce v Brandýse nad Labem zakoupil zámek. K Čechám a k českému lidu cítil silnou náklonnost, často sem jezdil a tento pozitivní vztah si udržel až do své smrti ve vyhnanství na Madeiře v roce 1922. V roce 2004 ho papež Jan Pavel II. prohlásil za blahoslaveného, čímž se stal po svatém Václavovi druhým českým panovníkem s tímto oceněním. Život Karla a jeho manželky Zity, plný utrpení a silných zážitků, se dotkl mnoha lidí z českých zemí. Proto je důležité, abychom se k jejich příběhu vrátili a znovu ho oživili, chceme-li se objektivně zamyslet nad naší historií a lépe se orientovat v dnešním složitém světě.