François Villon, vzdělaný, ale zároveň životem zkoušený a často se pohybující na hraně zákona, je básník, jehož tvorba si získala oblibu i po pěti staletích. Jeho verše, překládané mnoha významnými českými básníky, oslovují čtenáře dodnes. Villonův jazyk je bohatý a výrazný, střídá vznešenou formu s drsným slangem. Tato kniha obsahuje nejen verše, které Otokar Fischer přeložil ze starofrancouzštiny, ale i odbornou studii od Jozefa Felixe a dobové dokumenty v překladu Jitky Křesálkové. Vydání Klubu přátel poezie, které si zachovává vysokou kvalitu i po letech a bylo opakovaně vydáno v nezměněné podobě, je důkazem hodnoty tohoto díla. 1. vydání.