Inka Zemánková

Podtitul: Dívka s rytmem v krvi Kniha je věnována Ince Zemánkové, jedné z nejznámějších českých swingových zpěvaček čtyřicátých let. Spisovatel Ondřej Suchý v ní vykresluje portrét této „první dámy českého swingu“, proslulé interpretky písně Slunečnice z filmu Hotel Modrá hvězda. Zemánková často půjčovala svůj nezaměnitelný, nosově zabarvený hlas herečkám Věře Ferbasové a Nataše Gollové ve filmech. „Královna swingu“ čelila zákazům vystupování nejen za války, ale i v padesátých letech, kdy její styl a projev nebyl v souladu s tehdejšími představami o socialistické kultuře. Kvůli svým „západním“ vlivům dokonce téměř deset let pracovala jako traktoristka. Přesto se jí dařilo v Polsku a na Slovensku a nahrávky pro polský rozhlas jí otevřely dveře do dalších evropských rádií, včetně BBC. Díky tomu získala dlouhodobé angažmá ve Švýcarsku, Německu a Francii. Před české publikum se mohla vrátit až v sedmdesátých letech.