Mapa v kůži

Jedno nedělní říjnové dopoledne v Londýně jednadvacátého století. Kit se chystá s přítelkyní Mínou na nákupy, ale osud ho zavede do tiché uličky, kde se setkává se svým pradědečkem. Pradědečkem, který před lety zmizel během nákupu a nikdy se nevrátil. Jak je možné, že stále žije? A proč na něj čeká? Společně se vydávají do pobřežní hospůdky, která působí jako muzeum, ale je prázdná. Mína mu nevěří, že nebyl nikde pryč, ale trávil čas s pradědečkem, o kterém nikdy předtím nemluvil. Kit se rozhodne ji vzít do uličky, kde se pradědeček objevil, aby jí všechno ukázal. Tím ale spustí řetězec událostí, při kterých Kit zjistí, že cestování mezi dimenzemi a světy vyžaduje speciální výcvik. Mína se během cesty za hranice reality ztrácí a ocitá se v Čechách ve třicátých letech vlády Rudolfa II. To ale zatím neví. Náhodou se setkává s pekařem, který míří do Prahy otevřít rodinný obchod, a přidává se k němu. Společně se nečekaně stanou průkopníky kávy v tomto světě a získávají si přízeň i na císařském dvoře. Mezitím Kit a jeho pradědeček horečně hledají způsob, jak Mínu najít a přivést zpět. Cestují napříč různými místy a časovými obdobími. Jejich cestování ale přitahuje pozornost nejen vědců a dobrodruhů, ale i nebezpečných lidí, kteří chtějí na dimenzích vydělat. Především hrabě Burley a jeho poskoci jim neustále šlapou na paty. Vždy uspěje ten, kdo zná cestu. A všechny cesty mezi světy jsou zaznamenány v mapě, kterou si její objevitel Arthur Flinders-Petrie nechal vytetovat na kůži, aby ji měl neustále s sebou a nikdo mu ji nemohl ukrást. Náskok má ten, kdo má Mapu v kůži.