Immortelly. Propast

Spolek českých bibliofilů v Praze vydal k 150. výročí narození Irmy Geisslové šestý a závěrečný oddíl knihy Immortella. Vydání, určené výhradně pro členy spolku, proběhlo v nákladu 200 ručně signovaných výtisků. Kniha má původní grafiku od Aleny Bílkové, vytvořenou technikou barevné suché jehly se slepotiskem. Obálku navrhl a typograficky zpracoval Ivan Krejzlík, písmo vybral a o vydání pečoval Jiří Vašíček. Předmluvu napsal Gustav Erhart a knihu připravil k tisku, opatřil doslovem a ediční poznámkou Karel Kolařík. Tisk provedla tiskárna Daniel v Praze. Kniha má rozměry 210×110 mm a obsahuje 52 stran. Vydání se uskutečnilo za laskavé podpory Jiřího Vašíčka. Gustav Erhart ve své předmluvě píše, že tajemství Irmy Geisslové a její duševních muk pravděpodobně zůstane navždy nevyřešené. Život básnířky, sevřený rodinnými konvencemi a poznamenaný nenaplněnou láskou a neuskutečněnými touhami, nenašel pochopení ani u tehdejší literární elity, konkrétně u Jana Nerudy a Elišky Krásnohorské, kteří její pesimismus odsuzovali a nabádali ji k vlastenecké tvorbě. Podle Ivana Slavíka se však nejednalo o pouhý rozmar, ale o hlubokou melancholii, kterou Geisslová dokázala vyjádřit neobyčejně silnou a originální poezií, jež byla v té době v českém prostředí neobvyklá. Slavík dokonce zařadil některé její verše po bok děl evropské dekadence, srovnávaje je s tvorbou Paula Verlaina.