Masaryk se ve svém myšlení zamýšlel nad smyslem života a zároveň se hluboce zajímal o smysl dějin, politiky a života ve společnosti. K otázce, zda je důležitější měnit lidi nebo jejich okolí, se staví tak, že je nezbytné začít s vnitřní proměnou člověka – s revolucí v myšlení a cítění. Podle Masaryka je právě takto obroditý člověk schopen následně změnit i svět kolem sebe.