Miroslav Adamec ve své sbírce zkoumá řadu témat, ale základem jeho poezie zůstává osobitá a hravá erotická fantazie. Autor sám ji s jistou sebekritikou označuje za zastaralou, přesto v této knize neztrácí na síle. Adamcovy verše se vyznačují především vtipnou invencí, s níž líčí sexuální touhy a prožitky, milostné vzestupy i pády, intimní vzrušení i zklamání z nedosažitelnosti. Kromě těchto erotických motivů autor ve svých slovních hrách s nadsázkou a humorem analyzuje i současné dění a lidské slabosti.