Práce se zabývá osudy 67 československých vojáků, kteří během druhé světové války působili v zahraniční armádě ve Velké Británii – buď byli vysazeni za nepřátelské linie, nebo se na takové mise připravovali a přežili válku. Text je rozdělen do tří částí.
První část sleduje jejich návrat do civilního života v letech 1945–1948. Zvláštní pozornost je věnována těm, kteří pokračovali v kariéře v československé armádě, nastoupili do bezpečnostních složek, ministerstva zahraničních věcí nebo vstoupili do politiky. Analyzovány jsou i procesy s dvěma zrádci popravenými v roce 1947 a vyšetřování vojáků, kteří se dočkali konce války v německém zajetí.
Druhá část se zaměřuje na změny po komunistickém převratu v únoru 1948. Desítky parašutistů odešly do exilu, zatímco ti, kteří zůstali, čelili různým formám perzekuce – od ztráty zaměstnání a sociálního statusu až po politicky motivované soudní procesy a věznění. Práce popisuje postupnou rehabilitaci, která začala v 60. letech a plně se rozvinula po roce 1989.
Třetí část se věnuje zájmu komunistických tajných služeb o bývalé parašutisty, který trval od konce války až do pádu režimu. Na závěr jsou uvedeny doplňující informace o osudech příslušníků výsadkových skupin americké OSS, sudetoněmeckých a židovských výsadků a parašutistů polské zahraniční armády z Velké Británie.