Na konci devatenáctého století, když v Liberci začaly jezdit první tramvaje, se v Brazílii přistěhovalci usazovali v korunách stromů, aby přežili v hlubokém pralese. Je to příběh spojený s Čechy, Německem i Brazílií – příběh o odvaze, s jakou lidé čelili divoké přírodě, těžké práci a válkám, a zároveň o jejich obdivu k novému světu. Mladý Čech německého původu, Hans, si buduje obydlí na stromě a v noci se vydává do pralesa, vedený jakousi zvláštní touhou. Setkává se s prastarou indiánkou, jezuity, vědci zkoumajícími rostliny i nebezpečnými tuláky. Aby přežil v neznámém prostředí, musí se neustále měnit a přizpůsobovat. Jeho osud odráží cestu mnoha českých Němců, kteří dodnes žijí na jihu Brazílie, pocházejí z okolí Liberce, mluví portugalsky a německy a cítí se být Čechy. Nazývají se bohemios.