Hledání ztraceného Voskovce

Nová kniha Jana Vodňanského není jen záznam z návštěvy Jiřího Voskovce v New Yorku. Voskovec byl spíše jedním z mnoha důvodů, které autora přivedly za oceán. Když v roce 1927 Voskovec s Werichem neplánovaně odstartovali svou studentskou Vest pocket revue, netušili, jak zásadní moment to pro české divadlo bude. Jejich Osvobozené divadlo se stalo senzací, později provokovalo fašisty a po letech, i přes odpor, bylo zahrnuto do učebnic komunistickým režimem. Humor a poezie V&W inspirovaly v šedesátých letech vlnu malých divadelních forem v Čechách i na Slovensku, a v té době zazářil Semafor, kde se Jan Vodňanský setkal s Jiřím Skoumalem. Jejich první písně se šířily mezi studenty a později v Redutě, Ateliéru a Divadle hudby. V roce 1969 pak S úsměvem idiota ohromilo publikum Činoherního klubu. Historie českého textappealu je plná nedorozumění, zákazů a problémů. I korespondence Jana Vodňanského s Voskovcem, kterého úřady vnímaly jako „Američana“, mu nepřidala na popularitě. V roce 1976, kdy Vodňanský a Skoumal mohli vystupovat jen sporadicky, se Vodňanskému podařilo vycestovat do USA a setkat se s jedním ze svých vzorů. A k nelibosti některých úředníků se několik týdnů před Chartou 77 vrátil do tehdejší normalizované Prahy. Kniha končí reportáží o oslavách sedmdesátého výročí Vest pocket revue. Voskovec s Werichem i Vodňanský se Skoumalem už sice nejsou, ale v této knize se s nimi čtenář znovu setká.