Osm próz od renomovaného rumunského historika náboženství se zabývá vztahem mezi posvátným a světským. Místo magie, která se objevovala v jeho dřívějších dílech, v nich působí komplexnější duchovní vliv, nenápadně zasahující do života současného člověka. Eliade v těchto textech buduje nový, nenápadný druh fantastiky, v níž se obyčejní lidé nečekaně ocitají v neobvyklých situacích, přičemž si i přes to zachovávají přesvědčení o běžnosti svého života. Trpí zvláštní ztrátou vzpomínek a jediným způsobem, jak se vyrovnat s množstvím zjevů paranormální existence, je vytváření vlastních příběhů. Podle autora je totiž vyprávění příběhů prostředkem, jak udržet mýtus naživu ve světě, který už dávno ztratil svou posvátnost.