Jak mayský kalendář osvětluje počátky lidstva? Může být naše mysl formována globálním vědomím a kosmickým plánem? Co nám o vývoji lidského vědomí prozrazují starověké civilizace?
V nové knize Carl Johan Calleman, renomovaný švédský badatel, zkoumá historické, psychologické, geofyzikální a neurologické základy moderní lidské mysli. Prostřednictvím studia raných civilizací ukazuje, jak porozumět jejímu vývoji.
Calleman se zamýšlí nad tím, jak vznikly první civilizace a jak souvisí s rokem 3115 před naším letopočtem – datem, které se objevuje v souvislosti s Egyptem, Sumerem, Indií a Jižní Amerikou.
Kde se vzaly rovné linie, které se v přírodě nevyskytují, a jaké změny musely proběhnout v lidském mozku, aby lidé po celém světě začali stavět pravoúhlé stavby? Odkud se vzal psaný jazyk, pyramidy, matematika a umění?
Autor zkoumá tyto záhady a propojuje je s kvantovou evolucí globální mysli a její rezonancí v našem mozku. Podle Callemana není mozek pouhým „myšlenkovým strojem“, ale spíše přijímačem vědomí, které transformuje naše myšlení v souladu s kosmickými změnami.
Klíčem k pochopení vývoje lidské mentality a vzestupů a pádů civilizací je mayský kalendář, konkrétně „Dlouhý počet“, který začíná právě v roce 3115 před naším letopočtem – datu, které představuje zlomový bod ve vývoji prvních vyspělých civilizací.