První kniha třetího svazku Fenomenologických spisů obsahuje dosud nezveřejněné texty z let 1939 až 1945. V těchto rukopisech Jan Patočka navazuje na své myšlenky z konce třicátých let a dále rozvíjí svou fenomenologii. Místo tradičního pojetí subjektivity jako něčeho, co lze objektivně poznat, klade důraz na vnitřní prožitek, který se vymyká objektivizaci. Současně se snaží formulovat novou teorii intencionality, tedy vztahu vědomí k světu.