Exilový orloj

Tato kniha vzpomínek navazuje na autorovy předchozí sbírky, *Osmý den týdne* a *Dobře mrtvý dědeček*. Představuje soubor velmi osobních a upřímných vzpomínek, které sledují autorův život od dětství až do současnosti. Hvížďal se v nich nebojí přiznat vlastní chyby a slabosti a s pochopením se zamýšlí nad motivy a činy svých přátel. Kniha se věnuje především lidem, se kterými autor sdílel zkušenost exilu – Václavu Bělohradskému, Jiřímu Grušovi, Antonínu Brouskovi, Karlu Krylovi, Karolu Sidonovi, ale i starším generacím, jako byli Milan Kundera, Arnošt Lustig nebo Josef Škvorecký. Autor o těchto portrétech blízkých říká, že se snaží z dvanácti let exilu poskládat jasnější obraz doby a lidí, které si váží. Byli to lidé silného ducha, ne poddajní. V jeho vzpomínkách ožívají jejich hlasy, smích, pohledy, vášnivé projevy i skryté slzy. Kniha je doplněna ilustracemi Clary Istlerové.