Dvě významná díla českého barokního písemnictví, Kšaft a Smutnýhlas, jsou silným uměleckým vyjádřením Komenského hlubokého smutku. Tento pocit ho ovládl po uzavření Vestfálského míru, kdy se rozplynula jeho naděje na obnovu samostatného českého státu a jeho církve. Kšaft, napsaný v roce 1650, je koncipován jako obecné poselství Jednoty bratrské, zatímco Smutnýhlas z roku 1660 je osobním vyznáním autora. Obě díla odrážejí Komenského prožitek zoufalství a beznaděje, v nichž se s posledními silami drží své víry.