Eduard Schwarz, židovský právník a vdovec, si v roce 1927 na Smíchově v Matoušově ulici pořídil dům jako důstojné bydlení pro sebe a svou rodinu. Jeho smrt před druhou světovou válkou byla pro něj šťastnou náhodou. Autorka Tereza Boučková, která v tomto domě prožila své dětství a nyní se do něj vrátila, ve svém románu sleduje osudy Schwarzových a dalších obyvatel během téměř celého dvacátého století. S intenzivní zaujatostí pátrá po jejich životech a čtenáře tak pohltí poutavým příběhem, který se neodkládá. S emocemi, ironií i smutkem vypráví o lidech, které se pokusily zničit dvě totalitní ideologie – nacismus a komunismus.