Dům bez zrcadel

Markéta se cítí dobře, i když jí je přes padesát. Radí si s tím tak, že se vyhýbá pohledu do zrcadla. Už léta pracuje jako pečovatelka v Anglii, kde tráví několik týdnů péčí o starší lidi a pak se vrací domů. Brexit pro ni znamenal nečekanou možnost vydělat si v oboru, ve kterém je skutečně zručná. Přesto i ona sama potřebuje péči a pozornost. Brzy se ocitne v kontrastních situacích – v Anglii je vnímána jako spolehlivá pečovatelka, v Tunisku jako žádaná a bohatá turistka. A v České republice ji syn a snacha tolerují jen díky finanční podpoře a pomoci s vnoučaty. Po celoživotní touze po lásce ji konečně v pokročilém věku osud svedl s mužem, kterého si vždy představovala. Život ji těší. Naučila se od svých klientů důležitou radu: nedívat se do zrcadla.