Duhu pro můj den. II, Poselství

Závěr prvního dílu Vejdělkovy válečné ságy Duhu pro můj den byl mrazivý a znepokojivý. V rozsáhlém násilí zanikly životy dvou postav – jeden byl zavražděn v pankrácké věznici, druhý skončil jako popel v urně, kterou si odnesl komisař z Petschkova paláce. Život však pokračoval i pro ty, kteří přežili, a ti se nyní potýkají s touhou po pomstě, nebo se snaží najít smysl ve svém utrpení. Jsou to postavy bez patosu, realistické a nekompromisní. Jejich osudy se prolínají s důležitým poselstvím, které zajímá jak gestapo, tak i hlubší, morální význam, a to až do konce války a počátku míru. Po jedenácti letech dokončil Čestmír Vejdělek vyprávění o generaci poznamenané válkou. Druhá část Duhy pro můj den, která přímo navazuje na první díl s podtitulem Bratři, vychází nyní poprvé.