Letošní Rok rodiny mi dává radostnou příležitost oslovit Vás, vstoupit do Vašich domovů a vyjádřit Vám svou náklonnost. Dělám tak tímto dopisem, inspirován myšlenkami, které jsem formuloval v encyklice Redemptor hominis krátce po nástupu do úřadu. Tehdy jsem zdůraznil, že člověk je pro církev zásadní. Měl jsem na mysli všechny životní cesty, kterými se člověk ubírá, a zároveň jsem chtěl vyjádřit hlubokou touhu církve jít s člověkem ruku v ruce na jeho pozemské pouti. Církev se podílí na radostech, nadějích, ale i na smutcích a starostech každodenního života a věří, že ji k tomu povolal sám Kristus. On svěřil člověka církvi, aby se o něj starala a aby byl pro ni vodítkem v jejím poslání a službě.