Jonathan a Bobby, dva chlapci z Ohia, sdílejí od dětství neobyčejné pouto. Michael Cunningham nás v této knize provází jejich životy, odhaluje dávné ztráty a současné obavy. K jejich příběhu se přidává i hlas Clare, jejich společnice a důvěrnice, která vnáší do vyprávění ironii. Kniha se zabývá tématy, která přesahují postavení menšiny a připomínají, že svět není vždy připravený na oprávněné touhy a přání.
Když Jonathan a Bobby vytvoří s upadající Clare nekonvenční rodinu, autor dosahuje svého záměru. Prostřednictvím vnitřních monologů a odlišných pohledů postav se před námi odvíjí rozpor mezi tím, jak se chceme druhým jevit, a jak je ve skutečnosti vnímáme.
Tento druhý román autora „Hodiny“ zaujme nejen lehkostí, s jakou zvládá obtížnou formu zpovědi a množstvím originálních metafor, ale i otevřeností, s jakou odhaluje osobní krizi a hledání dalšího směřování. Cunninghamova kronika zrání generace třicátníků v New Yorku 80. a 90. let ukazuje univerzální problém: budoucnost si budujeme z toho, co máme k dispozici. Klíčové je, jak se navzdory bolestným zkušenostem dokážeme přiblížit druhým, jak přísní budeme k sobě i k blízkým a kolik se dokážeme obětovat pro pocit domova.
Kniha směřuje k myšlence, která se ozývá slovy apoštola Pavla: víra a naděje bez lásky jsou prázdné. To potvrzuje i legendární víkend ve Woodstocku, který rámecuje tento silný a srozumitelný román o schopnosti, která bude prověřovat každého z nás – o umění žít svůj život.