Tato druhá sbírka fejetonů navazuje na oblíbený *Osmý den týdne*. Vedle babičky, která byla ústřední postavou předchozích příběhů, se nyní výrazněji objevuje Hvížďalův dědeček a další osobnosti české kultury 20. století – malíři Jan Zrzavý a Antonín Pelc, spisovatel Viktor Fischl, kreslíř Vladimír Jiránek, fotografové Oldřich Škácha a Josef Koudelka, a divadelník s básníkem Jiří Suchý. Stejně jako minule nejde o klasické vzpomínky, ale o snahu znovuobjevit vlastní životní cestu, kterou čas pohřbil pod nánosy zbytečností. Hvížďala se vrací k sobě skrze slova a klade si jednoduché, ale zásadní otázky, například Kde je vítr, když nefouká? nebo Kdo jsem, když nepíši? Minulost slouží jako podnět k zamyšlení nad současností. Hvížďala připomíná, že správné slovo může věci oživit, dokonce i probudit dědečka k nečekanému výkonu, po kterém se může vrátit do klidného odpočinku. Kniha je doplněna hravými ilustracemi Jiřího Votruby.