Kniha obsahuje kritické vydání rukopisného deníku historika a diplomata K. Krofty (1876–1945) z let, kdy po odchodu z akademie začal pracovat pro nově vzniklou Československou republiku na popud prezidenta Masaryka. Většina záznamů se týká jeho téměř dvouletého působení jako prvního vyslance ve Vatikánu (1920–21) a s tím spojených obtíží, například postoje vatikánu na konci pontifikátu Benedikta XV. k poválečnému uspořádání střední Evropy. Deník také dobře ilustruje složitý vývoj vztahů mezi československou vládou a vysokým katolickým klérem v počátcích dvacátých let, kdy v českých zemích oslabovaly církevně reformní proudy a rostla celková sekularizace. Závěrečná část se věnuje počátkům Kroftovy mise v Rakousku (1922) a ratifikaci politické smlouvy mezi oběma státy. Kniha je doplněna rozsáhlými poznámkami a 26 dokumenty, většinou psanými samotným Kroftou, které doplňují témata v deníku. Kroftův deník je tak cenným svědectvím o počátcích československé diplomacie a o politické atmosféře v Římě a ve Vídni v prvních letech 20. století.