Děvčátko z divočiny

K desátým narozeninám přiveze Lenčiným rodičům ze služební cesty nečekaný dar – dívku, kterou našli uprostřed sibiřské divočiny. Osamělá asi osmiletá holčička žila tři roky sama v tajze se stádem ovcí a třemi psy. Zvykla si chodit nahá a po čtyřech, ráda se přetahovala se psy o syrové maso a lovila ryby a malá zvířata. Přizpůsobení se novému životu jí činí velké potíže. Lenka, která si od dětství přála sestru, si k dívce rychle vytvoří silné pouto a začne ji nazývat Jana. Zbožňuje ji, i když postupně zjišťuje, že soužití s Janou není vždy jednoduché. Jana nerozumí moderním vymoženostem, jako je televize, elektřina nebo mobilní telefon, a často je zkoumá velmi důkladně. Učí se žít ve společnosti, ale nikdy nezapomene na svůj původ. Rozumí řeči psů, umí léčit bylinkami a zdá se, že se dokáže spojit s lidmi, kteří už nežijí. Kolem Jany se dějí podivné a záhadné věci, které čtenář odhalí nejen v této knize, ale i v jejím pokračování s názvem Tajemno kolem děvčátka z divočiny.