Devátá sféra 1

V předvečer Vánoc 2005 jsem se cítil naprosto šťastný. Miloval jsem život, Veroniku a náhodu, která nás svedla dohromady. V kapse jsem si schovával prsten a těšil se, že její souhlas bude ten nejkrásnější vánoční dárek. Byl jsem tak spokojený, až jsem měl pocit, že to nemůže trvat. O den později se Vánoce proměnily v děsivou noční můru a já zjistil, že bez ní nechci žít. Zasněžená Karviná, viděná z výšky čtrnáctého patra, působila neskutečně beznadějně a poslední krok se zdál až děsivě jednoduchý. Já jsem ho udělal. A tak začal můj příběh.