Poslední dílo Victora Huga vznikalo v jeho sedmdesáti letech, krátce po násilném potlačení Pařížské komuny v roce 1871. V době, kdy se Francie po krvavých událostech revoluce raději vyhýbala tomuto tématu, Hugo napsal oslavný román o bouřlivém roce 1793, jednom z klíčových momentů Francouzské revoluce. Jeho odvaha spočívala i v tom, že se v románu nevymezil proti Dantonské a Robespierrově vládě a celé jakobínské diktatuře. Příběh se odehrává v odlehlé oblasti Vendée, kde silně působily protirevoluční royalistické síly. Hugo mistrně propojil historické události, které důkladně prostudoval, s poutavou a živou fikcí. Díky dramatickému ději se tento román řadí mezi nejvýznamnější autorova díla.