Druhý díl rozsáhlého deníku významného českého filmového režiséra obsahuje záznamy z let 1956–1959, konkrétně deníkové sešity číslo 12 až 22. V této době se Juráček po vyloučení z filologické fakulty uplatnil nejprve v redakci Vesnických novin v Nymburce a následně byl přijat na FAMU, kde studoval dramaturgii a scenáristiku. Zde se seznámil s budoucími tvůrci české nové vlny. Deník pro něj představoval únik od povinností spojených se školou a prací, zároveň ho vnímal jako vlastní literární tvorbu. Jak poznamenal Jan Cieslar, deník byl pro Juráčka „jediným, důsledným a nepřetržitým činem“, prostředkem, jak se vyrovnat s životními obtížemi, a zároveň i způsobem, jak se jim vyhýbat. Tato edice přináší poprvé kompletní Juráčkův deník ve čtyřech svazcích. První svazek, pokrývající léta 1948–1956, vyšel v nakladatelství Torst v roce 2017. K vydání edice z autorových rukopisů připravila a opatřila jmenným rejstříkem a ediční poznámkou Marie Kratochvílová.