Dějiny

„Dějiny“ od řeckého historika Hérodota, napsané v 5. století př. n. l., jsou rozsáhlé dílo, původně nazvané „Zpráva o pátrání“. Jak už název napovídá, kniha shrnuje Hérodotova historická a geografická zjištění. Od dob Alexandra Velikého je dílo rozděleno do devíti knih, pojmenovaných po devíti múzách – Kleió, Euterpé, Tháleia, Melpomené, Terpsichoré, Erató, Polyhymnia, Úrania a Kalliopé. Hérodotos se v „Dějinách“ primárně věnuje řecko-perským válkám. V úvodních svazcích se zaměřuje na příčiny tohoto konfliktu, které spatřuje v perském expanzivním snažení. Prvních pět knih tak popisuje dějiny perské říše do vlády Dáreia I., přičemž autor často odbočuje k historickým, zeměpisným a etnografickým popisům zemí, které Peršané ovládali nebo napadali. Celá jedna kniha je věnována Egyptu. Hérodotos je považován za otce evropského dějepisectví. Jeho „Dějiny“, které byly pravděpodobně zveřejněny v Athénách kolem roku 425 př. n. l., jsou pestrou směsicí historických faktů, etnografických poznatků, geografických popisů a literárních pasáží. Centrálním tématem díla je střet mezi Evropou a Asií, vzestup perské moci a průběh řecko-perských válek. Hérodotovo dílo silně ovlivňovalo athénské demokratické prostředí a bohaté poznatky získané z jeho cest, které se promítly do poutavého a čtivého textu.