Dáda má kosa Oskara

Kos Oskar se u Dády objevil naprosto nečekaně. Zrovna když se chystala na kotoul vzad, zaklepal zobákem na okno. Dáda se na něj podívala vzhůru nohama a rozesmála se. Až když kotoul dokončila a postavila se, zjistila, že kos stojí klidně na římse a je vše v pořádku. Oskar zaklepal znovu, netrpělivě, a tak mu Dáda otevřela okno. Teprve teď se mohl Oskar Dády náležitě pozdravit a vysvětlit, proč přišel. "Jmenuji se Oskar," řekl, "kdysi jsem ublížil vaší žížale a chci se jí i vám omluvit. Jsem teď lepší kos, hodně se jsem se naučil – jak slyšíte, umím mluvit. Nechci se chlubit, ale mám vás všechny rád a chtěl bych u vás bydlet!"