Román z vrcholné tvorby Gabriely Strakové se zaměřuje na venkovské motivy a zaujme již úvodním slovem autorky, která zdůrazňuje potřebu štěstí pro všechny a kritizuje snahu bohatých o udržení si moci a potlačení odporu lidu. Příběh sleduje mladého vdovce s dětmi, kterého se jeho tchán snaží znovu oženit s vdovou z odlehlé osady. Vydává se tedy na námluvy, doprovázen sousedčinou dcerou Mařenkou, jež má nastoupit službu, a svým synem. Cestou se v lese ztratí a je nucen přenocovat v nebezpečné oblasti zvané Ďáblův močál. Zde si vdovec všimne ctnosti a laskavosti Mařenky a zamiluje se do ní. Vdova ho však nezaujme a když zjistí, že Mařenka utíká před nekalými úmysly svého pána, rozhodne se ji vzít zpět domů. Marie zpočátku váhá, považuje se za příliš chudou a mladou, nakonec však vdovce přijme a stane se jeho ženou. Román vrcholí živým popisem tradičních francouzských svatebních zvyků.