Vrcholné dílo dánského spisovatele a dramatika (1904–1956), často označovaného jako „básník všedního dne“, je tento psychologický román z roku 1940. Vypráví příběh ženy po třicítce, která se po letech strávených rutinní úřednickou prací a citové prázdnotě léčí v sanatoriu. Mezi dalšími pacientkami se zaplétá do složitých vztahů, ale postupně překonává svou uzavřenost a sobectví, učí se navazovat kontakty s ostatními a nachází nový smysl života.