Eden se tvářila, že je spokojená, a sňatek s Hunterem se na první pohled zdál logický. Jenže ani jeden z nich druhého opravdu nechtěl. Její srdce patřilo Hunterovu svědkovi, Remymu. Už před pěti lety, při jednom objetí, pocítila jeho silnou, ale něžnou náklonnost – jasné znamení, že je pro něj důležitá. Remy byl první, kdo se jí skutečně přiblížil, a od té doby s ním podvědomě srovnávala všechny muže. Přestože jejich rodiny byly zapřísahlení nepřátelé, měla ho mít i ona v nenávisti. Když se ale svatba proměnila v komedii, ocitli se spolu v hotelovém pokoji a Eden už nemohla dál předstírat: „Nikdo o tom nesmí vědět!“