Čtyři labutí pera

Dietrichův otec obdržel od Adolfa Nassavského čtyři labutí pera jako symboly – za statečnost, věrnost, ušlechtilost a čestnost. Dietrich, rytíř z Ebstorfu, se jimi zpočátku pyšnil, ale brzy si uvědomil, že tyto ctnosti se vyskytují i u obyčejných žoldnéřů, zatímco u urozených často chybějí. Jeho život se zásadně změnil díky lásce k Margaretě Lucemburské, jež byla převorkou kláštera v Údolí svaté Marie. Osudová noc, kdy klášter napadli lupiči, je s ní navždy spojila. Příběh se odehrává v době, kdy Jindřich VII. míří pro císařskou korunu, a autor ho vypráví napínavě a s důkladnými historickými poznatky, které mu zpřístupnil přátelský vztah s hrabětem Lambertem d'Ansembourgem a jeho cenné informace.