Bohuš Sokol, právník a syn bohatých pražských rodičů, navštívil svého strýce, který vlastnil statek nedaleko Miškovců. Na cestě zpět ho zastihla bouřka, a tak našel útočiště v hospodářství rodiny Žatných, žijící v horách v Pohroní. Žatní ho srdečně přijali a prozradili, že jsou původem z Čech – jejich předkové odešli na Slovensko v době po Bílé hoře. Rodině se říkalo „u Medvědů“, protože hospodářův otec byl proslulý lovec medvědů a získal tak přezdívku Medvěd, která se přenesla na celou rodinu. Syn Juro chodil lovit medvědy od dvaceti let, ale při jednom lovu tragicky zahynul – nešťastnou střelou, která měla zasáhnout medvěda, ale trefila Juro. Jeho žena zemřela žalem a po nich zůstala dcera Katuška. Bohuš se dozvěděl, že neopatrným střelcem byl právě jeho strýc. Bohušovi se Katuška zalíbila a i ona k němu cítila náklonnost. Zůstal u Žatných několik dní a zúčastnil se slavnosti pálení ohňů. Při loučení Katuška tajně truchlila v sadě, kde ji Bohuš našel. Vyznání lásky si vyměnili a Bohuš odjel do Prahy dokončit studia. Po strýcově smrti zdědil statek a oženil se s Katuškou.