Karel Čapek jako první použil výraz „podpovídka“ pro velmi krátké příběhy, které se soustředí pouze na pointu. Podobné jsou i četnické podpovídky, které se odehrávají ve stejné době jako Čapkovy *Povídky z jedné kapsy* a *Povídky z druhé kapsy*. Tyto krátké příběhy vycházejí ze skutečných událostí a případů, s nimiž se četníci při své práci setkávali. Když se objevila zpráva o nějakém zločinu, četníci museli vyslechnout všechny, kdo o něm mluvili, a zjistit, zda má základ v realitě. Teprve poté mohli zahájit vyšetřování nebo podezření zamítnout.