Sbírka obsahuje devět povídek českých spisovatelů z konce 19. a počátku 20. století, kteří se zaměřovali na život na vesnici. Autoři jako Němcová, Pravda, Jahn, Preissová, Pospíšil, Tůma a Javořická v těchto dílech líčí příběhy o lásce, ať už šťastné či zklamání, o těžkostech a nespravedlnosti, které potkávají chudé lidi, a o síle odpuštění a víry. Každá povídka jedinečným způsobem zobrazuje život na české vesnici, její zvyky, vztahy mezi lidmi a především morální pravidla, která byla pro společnost důležitá a jejichž porušení se netolerovalo.