Tato kniha obsahuje výběr z cestopisných próz Karla Biebla, které vznikly po jeho podzimní cestě na Jávu v roce 1926. Texty vycházejí z fejetonů, které autor publikoval v Lidových novinách od března do června 1927. Biebl v nich s poetickou výstižností líčí nejen exotickou atmosféru Jávě, ale zaměřuje se především na život místních obyvatel. Jeho pozorování však narážejí na odpor holandských úřadů, protože v roce 1926 na ostrově vypuklo povstání proti koloniální vládě. Ačkoli bylo povstání potlačeno, hluboce zasáhlo Biebla a odrazilo se i v jeho poezii. O téměř dva roky později, v roce 1929, se k javánským zážitkům vrátil a napsal kolem padesáti próz, z nichž se dochoval jen zlomek, který je zařazen na konci této knihy.