Poslední meditace Anthonyho de Mella jsou sbírkou krátkých zamyšlení nad vybranými pasážemi Nového zákona. Mello zdůrazňuje, že láska vychází z hlubokého uvědomění, ale k němu je třeba dospět skrze schopnost skutečně vidět. „Naučit se vidět je v životě člověka nejtěžší,“ píše, „protože bez tohoto vhledu se pravá láska nemůže zrodit.“ Skutečná láska se objevuje, až když dokážeme vnímat druhé lidi takové, jací doopravdy jsou. Tato cesta k lásce spočívá v osvobození se od falešných představ o ní a v poznání lásky pravé.
Kniha nabízí příběhy, které jsou o něco rozsáhlejší než v Modlitbě žáby, ale stále se vejdou na jeden list papíru A4. Každá kapitola začíná citátem z evangelia, ale příběhy samotné se zaměřují na probuzení vnitřních pocitů čtenáře, na rozlišování mezi autentickými a vnucenými emocemi. Náboženské úvahy se objevují přirozeně, bez dogmatického naléhání. Příběhy již nejsou pouhými historkami, ale vybízejí čtenáře k aktivnímu zapojení, k sebereflexi a k objevování nových perspektiv vlastního nitra. Kniha spíše provází myšlenkový proces čtenáře a inspiruje ho k neobvyklým vhledům.