Michal v třetí knize překvapil jak čtenáře, tak kritiky, čímž potvrdil svůj autorský záměr: nikdy se nespoléhat na předchozí úspěchy. Ve svém historickém románu Čest a sláva z roku 1966 se opět vydal vlastní cestou a neomezoval se na popis velkých historických událostí. Příběh se odehrává během třicetileté války na zanedbané panské tvrzi. Hlavním hrdinou je mladý rytíř Rynda, z evangelického rodu, kterého vyhledají vyslanci francouzského krále. Ti se ho snaží přesvědčit, aby v kraji povstal proti katolickým Habsburkům. Rytíře nakonec přemluví argumenty o filozofii, historické nutnosti, ale především o cti a slávě. V té době však již byl vestfálský mír podepsán, a tedy není důvod k povstání. Rynda si ale dal slovo a nemůže ho porušit. Proto se s malým družstvem a starobylou vlajkou s heslem „Virtus virtutis praemium“ vydává do boje za lepší svět. Spravedlnost je v Michalově díle zosobněna postavou Gypsovy dámy. Autor se nezajímá jen o vnější projevy spravedlnosti, například v detektivních povídkách, které rád píše, ale především o příčiny a důsledky etických pravidel, ať už si je člověk zvolí sám, zdědí nebo mu jsou vnucena. Tato pravidla pohánějí osudy soukromého detektiva Lokvence i zvláštního advokáta v novele odehrávající se v pražském podsvětí první republiky.