Česká epopeja: Čechův příchod, Vyšehrad

Druhý díl jubilejního souboru děl Julia Zeyera spojuje dvě klíčová díla české monumentální poezie – Čechův příchod a Vyšehrad – do uceleného obrazu „české epopeje“. Zeyer, obdivovatel Smetany a umělecky spřízněný s generací Národního divadla, chtěl svými aktualizovanými pohledy na minulost posílit sebevědomí národa, který usiloval o kulturní srovnání s ostatními a o politické osvobození. Pověsti o českých počátcích, jež tvoří základ národní identity a sjednocují Čechy od dětství, Zeyer umělecky přetvářel a zasadil do nových, působivých souvislostí, aby rezonovaly v současnosti a měly politický dopad. Měl cit pro motivy z různých národů, hluboké znalosti slovanské mytologie a pohádek a schopnost syntetického, prorockého vidění. Byl především mistrem slova, který dokázal z češtiny vytvářet kouzelné, zvukově bohaté verše. Proto byl osloven, aby stvořil mýtus o příchodu Čecha, vykreslil slávu i úpadek Libušina věku a ukázal rozdělenému národu cestu k jednotě a samostatnosti. Česká epopej, spolu s Třemi legendami o krucifixu a Plojharem, představuje důležitý odkaz básníka a revolucionáře, který by raději zemřel, než žil v trvalém podrobení.