Zdeňka Psůtková ve svém úvodu k antologii fantastických povídek upozorňuje na významný, ale často opomíjený přínos ruských autorů konce 19. a počátku 20. století k tomuto žánru. Podle ní se ruský horor odlišuje od západní tradice. Zatímco ta se opírá o typické kulisy – temné hrady, mučírny a strašidelné postavy – ruští spisovatelé hledají zdroj hrůzy v samotném člověku. Antologie obsahuje povídky od Nikolaje Vasiljeviče Gogola (Hejkal; Bláznův deník), Vsevoloda Michajloviče Garšina (Červený květ), Nikolaje Semjonoviče Leskova (Bílý orel), Antonína Pavloviče Čechova (Spát, jen spát), Alexandra Grina (Provaz; Krysař; Vražda v Kunst-Fisch), Valerije Brjusova (Teď, když jsem se propudil; V zrcadle) a Leonida Andrejeva (Propast; Červený smích).