Příběh sleduje život muže středního věku, Františka Josefa, a zároveň osudy jeho okolí. I když se čtyřicátník potýká s problémy v osobním životě, s alkoholem a hledáním smyslu, ústředním motivem se stává osud jeho strýce Bogomila. Ten prchá z Čech do Kanady, kde se snaží začít nový život, ačkoli v rodné zemi zanechává svou ženu, svéráznou malířku, kvůli níž vlastně emigruje. Autor Bogomila vykresluje jako dobrotivého člověka a jeho příběhem naznačuje své vlastní vnímání světa a lidské existence.
Vyprávění, zasazené do prostředí současné i minulé Ostravy a Kanady, je doplněno dvěma samostatnými texty. Prvním je futuristická vize lidí, kteří se obětují pro kolonizaci vesmíru ve jménu vyššího cíle. Druhým je krásná indiánská pohádka o lovci Animukovi, který se v době hladomoru vydává do hor, aby odvedl od své vesnice trápení. Obě alegorie o oběti jedince pro dobro ostatních osvětlují hlavní myšlenku příběhu: v komplikovaném světě spočívá záchrana člověka v obětování se pro druhé.