Částice na konci vesmíru

Podtitul: Kterak nás honba za Higgsovým bosonem dovedla až na práh nového světa. Objev Higgsova bosonu je podle mnoha komentátorů nejvýznamnějším průlomem v našem chápání vesmíru po rozbití atomu. Objeven byl díky miliardovým investicím, desetiletím snažení a úsilí šesti tisíc vědců pracujících u urychlovače LHC ve Švýcarsku. Co je na něm tak zvláštního, že se mu říká „božská částice“ a svým objevitelům přinesl dokonce Nobelovu cenu za fyziku? Carroll vysvětluje, že bez něj bychom nevěděli, odkud vlastně berou elementární částice svou hmotnost. Nalezli jsme v něm poslední díl skládačky, vysvětlení záhad běžné hmoty: atomů a sil, které stojí za vším počínaje DNA a konče globálním oteplováním. Nejnovější kniha kosmologa, částicového fyzika a známého popularizátora vědy Seana Carrolla se věnuje nejdůležitějšímu objevu v oboru subjaderné fyziky za posledních 30 let, za který Peter Higgs a François Englert v roce 2013 obdrželi Nobelovu cenu. Jde o objev takzvané Higgsovy částice, významné ingredience standardního modelu elementárních částic a jejich interakcí. Autor poutavě líčí technické zázemí objevu učiněného v roce 2012 pomocí gigantického urychlovače LHC v evropské laboratoři CERN i velký teoretický význam Higgsova bosonu v mikrosvětě. Tato částice totiž hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních částic, zejména rozdílu mezi nehmotným fotonem, kvantem elektromagnetického působení, a velmi těžkými bosony W a Z zodpovědnými za slabou interakci. Podle Carrolla tento významný objev předznamenává novou fascinující éru fyziky 21. století.