Budování identity dítěte

Není třeba zbytečně komplikovat věci, a to platí i pro hledání vlastní identity. Dítě se postupně učí, co může ovlivnit a co ne. Tato hranice mezi tím, co je v moci jedince a co nikoli, formuje jeho vnímání sebe sama – tedy rozdíl mezi „já“ a „ostatní“ nebo „já“ a „svět“. Tímto způsobem se postupně utváří odpověď na zásadní otázku: „Kdo jsem?“ A právě to je podstata identity. Problémy s identitou trápí v současnosti mnoho lidí, ale rodiče dětí vyrůstajících v náhradní péči je prožívají obzvlášť intenzivně, protože jejich děti čelí dvojnásobné zátěži. Naštěstí tyto problémy nejsou neřešitelné. Stejně jako u většiny potíží, i zde existuje cesta ven, a je dobré mít na paměti, že příprava je klíčem k úspěchu.