Román, který získal Cenu Karla Čapka, se nebojí jít proti proudu současné literatury a upřednostňuje hloubku před dějem. Vyniká precizním popisem detailů, zamyšlením, neotřelým jazykem a bohatými kulturními odkazy, přičemž v jeho stylu lze najít ozvěny štiplavých a úderných slovních spojení, jaká používal Kurt Vonnegut. Příběh o vojácích budujících základnu na odlehlé planetě je plný bizarních situací a připomíná sci-fi verzi románu Hlavou XXII. Nejde jen o žánrovou sci-fi, ale o dílo, které posouvá vědeckofantastickou literaturu na vyšší úroveň.