Esej obhajuje socialismus s tím, že většina lidí žije v nepohodlí, které si ani neuvědomuje nebo se s ním nedokáže vyrovnat. Wells s tímto rezignovaným postojem nesouhlasí a snaží se lidi povzbudit k přesvědčení, že jejich situace není neměnná. Věří, že správnou politikou, tedy tlakem na mocné, lze dosáhnout zlepšení, i když uznává, že úplná rovnost není ani reálná, ani žádoucí.