Kniha se zabývá třemi výjimečnými osobnostmi německé kultury: básníkem Johannem Christianem Friedrichem Hölderlinem, dramatikem a básníkem Berndem Wilhelmem Heinrichem von Kleistem a filosofem a spisovatelem Friedrichem Wilhelmem Nietzschem. Spojuje je vnitřní i vnější podobnost – jak autor poznamenává, téměř shodný horoskop. Všichni tři byli ovládáni silnou, až nadlidskou energií, která je vyhnala z klidného života do bouře vášní a dovedla k předčasné smrti, ať už šílenstvím, opojením smysly nebo sebevraždou. Byli ztraceni, nevědomi si svého osudu a pohybu mezi nekonečny, a cítili se pod vlivem mimolidské, démonické síly, která potlačovala jejich vlastní vůli. Stefan Zweig, mistr psychologického portrétu a vypravěč, dokáže lépe než kdokoliv jiný zachytit tyto „nomádské povahy“, odtržené od reality, tuláky a outsidery, kteří žili a tvořili v chudobě a zůstali ve své době nedoceněni. Jako protiklad k nim je zde Johann Wolfgang von Goethe, básník, přírodovědec, filosof a státník, kterého autor označuje za „antidémonického“ – muže, jehož osobnost byla pevně zakotvena a představovala duchovní centrum národa. Zweig, autor skic, biografií a esejů o významných osobnostech jako Balzac, Dickens, Dostojevskij, Cassanova, Stendhal, Tolstoj, Mesmer, Baker-Eddy a Freud, se v této knize zaměřil na ty, kteří „žili život jako tragédii, ale zemřeli jako hrdinové“.
Original name
Der Kampf mit dem Dämon