Bohové žíznějí

Román ostře kritizuje slepou oddanost revolučním ideálům. Patří mezi klíčová díla autora a přenáší čtenáře do bouřlivých dob Velké francouzské revoluce, konkrétně do období vzmachu a úpadku jakobínské diktatury vedené Robespierrem. Hlavní hrdina, mladý malíř Evariste Gamelin, prochází děsivou proměnou v horlivého obhájce revolučního teroru, a v zápalu víry dokonce udává své blízké. I tváří v tvář popravě si zachovává přesvědčení o správnosti svého jednání. Revoluce je zde zobrazena v jejím chaotickém, každodenním běhu, kde se neprojevuje jasná perspektiva historie, ale spíše zmatek a impulzivnost přítomnosti. Na obou stranách konfliktu se platí vysoká daň v lidské krvi, jako oběť bohům toužícím po krvi.